Téměř každý zaměstnanec používá firemní vybavení, na kterém lze při výkonu profese způsobit škodu. Ta se v případě levnějších nástrojů pohybuje ve stovkách až tisících, poškození dražšího zařízení však může zaměstnavatele vyjít na mnohem větší částku. Ze zákona má právo požadovat náhradu škody, a to do výše 4,5násobku průměrné hrubé mzdy zaměstnance a za určitých okolností dokonce v plné výši. Efektivní ochranu před případnými škodami způsobenými na majetku zaměstnavatele nabízí pojištění profesní odpovědnosti. Pojištěnec by se však na něj neměl spoléhat bezpodmínečně.
Jak je to s limitem výše náhrady?
Ze zákona je maximální výše náhrady škody limitována na 4,5násobek průměrné mzdy zaměstnance, ale v praxi je rozhodující, zda ke škodě došlo z nedbalosti, nebo úmyslně. Způsobí-li pracovník škodu schválně, v opilosti nebo pod vlivem jiných omamných látek, je povinen škodu uhradit v plné výši a nepomůže mu ani pojištění profesní odpovědnosti.
Proč se vyplatí uzavřít pojištění?
Bez ohledu na skutečnost, že je maximální výše náhrady limitována, může být případná náhrada škody velmi vysoká. Např. zaměstnanec s průměrným platem ve výši 40 000 Kč by mohl zaměstnavateli vydat až 180 000 Kč, což je pro většinu lidí velká finanční rána. Roční pojistné pojištění profesní odpovědnosti přitom začíná na několika stokorunách, což je – ve srovnání s případnou výší škody na majetku zaměstnavatele – naprosto zanedbatelná částka. Kvalitní pojištění s širokým krytím nabízí například pojišťovna ERGO.
Kdy po vás zaměstnavatel nemůže považovat náhradu škody?
V určitých situacích není zaměstnanec povinen hradit škodu: Pokud během výkonu profese dodržíte pracovní předpisy a zaměstnavateli se nepodaří prokázat vaše zavinění, nemá na finanční kompenzaci nárok. Jako příklad lze uvést poškození/krádež firemního vozu v době vaší nepřítomnosti, pokud bylo řádně zabezpečeno a zaparkováno na dohodnutém místě.